Archiv článků
Windsurfing: nejrychlejší plavidlo poháněné větrem
07. 07. 2008
;)
Větrný surfing, jak napovídá anglický název, je dalším boardsportem, který kongeniálně propojuje všechny čtyři živly: vodu, vítr (vzduch), zemi (kus prkna pod nohama) a oheň (v srdci – každý správný surfař ho tam má).
Pár "nej"...
Věděli jste, že windsurf je nejrychlejší plavidlo poháněné větrem, které to natřelo i takovému monstru, jako byl katamarán Yellow Pages Endeavour s 22 metry čtverečními plachet, který 11 let držel absolutní jachtařský rychlostní rekord?
Ten už neplatí, letos v březnu posunul hodnotu rekordu k magické hranici 50 uzlů Francouz Antoine Albeau na speciálním rychlostním windsurfu širokém pouhých 37 cm a s plachtou o ploše pouhých 4,8 čtverečních metrů!
Rekord má těžko uvěřitelnou hodnotu 49,09 uzlu, tedy 90,91 km/h!
Pár "nej"...
Věděli jste, že windsurf je nejrychlejší plavidlo poháněné větrem, které to natřelo i takovému monstru, jako byl katamarán Yellow Pages Endeavour s 22 metry čtverečními plachet, který 11 let držel absolutní jachtařský rychlostní rekord?
Ten už neplatí, letos v březnu posunul hodnotu rekordu k magické hranici 50 uzlů Francouz Antoine Albeau na speciálním rychlostním windsurfu širokém pouhých 37 cm a s plachtou o ploše pouhých 4,8 čtverečních metrů!
Rekord má těžko uvěřitelnou hodnotu 49,09 uzlu, tedy 90,91 km/h!
A věděli jste, že dobrodruzi na windsurfu přepluli Atlantik, Pacifik, Beringův průliv, obepluli mys Horn...
A že nejvyšší vlny sjížděné na windsurfu měří až 21 m? Jedna z těchto vln se příznačně jmenuje Jaws - Čelisti, protože z její přepadávající tlamy jde strach, a pokud tlama sklapne, surfař bojuje o holý život.
Jak to začalo?
Jednoduše. U zrodu windsurfingu byli v roce 1965 dva chlápci Hoyle Schweitzer a Jim Drake (oni byli vlastně tři, ale o tom třetím, Newmanu Darbym, se, jak už to bývá, nevědělo), kteří přemýšleli o tom, jak surfovat i tam, kde nejsou ideální vlny, a také bez nutnosti pádlování vleže na surfu.
Tak vznikl původně těžkopádný windsurf. Prošel během svého vývoje mnoha proměnami, ale patent, který zůstal zachován dodnes a umožnil vznik tohoto sportu, se nezměnil: pevné, ale zároveň kloubové spojení prkna a oplachtění.
Fenoménem se stal v sedmdesátých a osmdesátých letech, své konečné slovo ale windsurfing jistě neřekl.
To znamená, že (na rozdíl od plachetnice) je stěžeň ve vzpřímené pozici, pouze pokud ho tak drží jezdec. Při pádu jezdce do vody padá i oplachtění, jezdec se musí na prkno vyškrábat, oplachtění zvednout a znovu vystartovat.
Windsurfing byl trendy sportem v sedmdesátých a osmdesátých letech, stal se dokonce olympijskou disciplínou, ale koncem osmdesátých let se dostal do slepé uličky, protože vybavení se neustále zmenšovalo (zejména výtlak prkna) a ideálních podmínek, v nichž se takový vercajk uplatnil, bylo v Evropě, ale i jinde na světě (na rozdíl od Havaje) málo.
Po těchto peripetiích se designéři začali opět soustřeďovat na méně pokročilé surfaře, prkna do méně ideálních podmínek a na prkna dámská i dětská.
Prkna se zkrátila a rozšířila, některé modely dnes poměrem délky a šířky trochu připomínají dveře.
Jejich výhodou je velká stabilita, začátečníci nepadají tolik do vody a mají více času soustředit se na práci s plachtou.
převzato z XMAN
celý článek>>>>
A že nejvyšší vlny sjížděné na windsurfu měří až 21 m? Jedna z těchto vln se příznačně jmenuje Jaws - Čelisti, protože z její přepadávající tlamy jde strach, a pokud tlama sklapne, surfař bojuje o holý život.
Jak to začalo?
Jednoduše. U zrodu windsurfingu byli v roce 1965 dva chlápci Hoyle Schweitzer a Jim Drake (oni byli vlastně tři, ale o tom třetím, Newmanu Darbym, se, jak už to bývá, nevědělo), kteří přemýšleli o tom, jak surfovat i tam, kde nejsou ideální vlny, a také bez nutnosti pádlování vleže na surfu.
Tak vznikl původně těžkopádný windsurf. Prošel během svého vývoje mnoha proměnami, ale patent, který zůstal zachován dodnes a umožnil vznik tohoto sportu, se nezměnil: pevné, ale zároveň kloubové spojení prkna a oplachtění.
Fenoménem se stal v sedmdesátých a osmdesátých letech, své konečné slovo ale windsurfing jistě neřekl.
To znamená, že (na rozdíl od plachetnice) je stěžeň ve vzpřímené pozici, pouze pokud ho tak drží jezdec. Při pádu jezdce do vody padá i oplachtění, jezdec se musí na prkno vyškrábat, oplachtění zvednout a znovu vystartovat.
Windsurfing byl trendy sportem v sedmdesátých a osmdesátých letech, stal se dokonce olympijskou disciplínou, ale koncem osmdesátých let se dostal do slepé uličky, protože vybavení se neustále zmenšovalo (zejména výtlak prkna) a ideálních podmínek, v nichž se takový vercajk uplatnil, bylo v Evropě, ale i jinde na světě (na rozdíl od Havaje) málo.
Po těchto peripetiích se designéři začali opět soustřeďovat na méně pokročilé surfaře, prkna do méně ideálních podmínek a na prkna dámská i dětská.
Prkna se zkrátila a rozšířila, některé modely dnes poměrem délky a šířky trochu připomínají dveře.
Jejich výhodou je velká stabilita, začátečníci nepadají tolik do vody a mají více času soustředit se na práci s plachtou.
převzato z XMAN
celý článek>>>>