Archiv článků
Mallorca - září 2007
28. 01. 2008
V první půli loňského září jsme vyrazili s Jelísem na každoroční rodinný výlet na Mallorcu, konkrétně do vsi Colónia de Sant Pere.
Tato vesnice nacházející se na severovýchodní části ostrova se stala před časem domovem našich kamarádů-windsurferů Zbyňka a Koláče (bydleli jsme samozřejmě u nich).
Dosavadní zkušenost s tímto spotem mi velela nebrat si v tomto termínu sebou „hračky“, ovšem předpověď na první tři dny pobytu nebyla vůbec špatná (Mallorca vítr)! Do toho se o mne ještě opřel Jelís a bylo vymalováno. Protože sebou bral malýho Davida s kočárkem, redukovali jsme materiál na „funkční minimum“ tj. 102 l respektive107 l prkno a pět trojku s šest jedničkou. O plachty jsme se měli střídat. Ještě jsem vezl nějakej „matroš“ klukům, takže i tak byl „doubleback“ dost napranej.
Hned po příletu jsme na to vlítli, foukalo kolem 11-12 m/s východ, vlny na moři kolem čtyř metrů možná i víc, příboj 1,5-2 metru s místní specialitou! Při výjezdu ze zátoky je tam úsek dvaceti metrů bez větru (vlnolam!). S ohledem na výše uvedenou libůstku bylo nutno při výjezdu nabrat řádnou rychlost k přejetí inkriminovaného místa.
První vyjel Koláč s bůrem a wejvákem, hned na to moje maličkost s 3Seskem a 5,3. To „blbý flígo“ jsem s odřenýma ušima projel (zaplať pánbůh za 107l) no a pak následovala překulená pět trojka a proklínaná 107. Po půl hodině ježdění mezi pořádnejma mackama jsem jel zpět předat plachtu v souladu s dohodou.
Po chvilce vyjel Jelís, nabral rychlost (ne dost) po dvaceti metrech se zastavil a záhy ho smetl příboj (regulérních 1,5 metru)! Vyhodilo ho to na dolní vlnolam kde už šlo o „kejhák“. Karbon lítal vzduchem, monofilm lítal vzduchem, krev stříkala….!
Výše uvedenou osobní tragédií skončilo pro nás serfování na Mallorce v září roku 2007.
Zemaňák
Dosavadní zkušenost s tímto spotem mi velela nebrat si v tomto termínu sebou „hračky“, ovšem předpověď na první tři dny pobytu nebyla vůbec špatná (Mallorca vítr)! Do toho se o mne ještě opřel Jelís a bylo vymalováno. Protože sebou bral malýho Davida s kočárkem, redukovali jsme materiál na „funkční minimum“ tj. 102 l respektive107 l prkno a pět trojku s šest jedničkou. O plachty jsme se měli střídat. Ještě jsem vezl nějakej „matroš“ klukům, takže i tak byl „doubleback“ dost napranej.
Hned po příletu jsme na to vlítli, foukalo kolem 11-12 m/s východ, vlny na moři kolem čtyř metrů možná i víc, příboj 1,5-2 metru s místní specialitou! Při výjezdu ze zátoky je tam úsek dvaceti metrů bez větru (vlnolam!). S ohledem na výše uvedenou libůstku bylo nutno při výjezdu nabrat řádnou rychlost k přejetí inkriminovaného místa.
První vyjel Koláč s bůrem a wejvákem, hned na to moje maličkost s 3Seskem a 5,3. To „blbý flígo“ jsem s odřenýma ušima projel (zaplať pánbůh za 107l) no a pak následovala překulená pět trojka a proklínaná 107. Po půl hodině ježdění mezi pořádnejma mackama jsem jel zpět předat plachtu v souladu s dohodou.
Po chvilce vyjel Jelís, nabral rychlost (ne dost) po dvaceti metrech se zastavil a záhy ho smetl příboj (regulérních 1,5 metru)! Vyhodilo ho to na dolní vlnolam kde už šlo o „kejhák“. Karbon lítal vzduchem, monofilm lítal vzduchem, krev stříkala….!
Výše uvedenou osobní tragédií skončilo pro nás serfování na Mallorce v září roku 2007.
Zemaňák
Jelís pár vteřin před skonem |
Moje bývalá 5,3 po skonu |
Spot - Little Hookipa, Mallorca září 07 |